Čuvači a my‎ > ‎

dogtrekking

 Dog-trekking je kynologickým outdoorovým sportem, který vede účastníky k samostatnému rozvíjení fyzických a mentálních (např. orientačních) schopností. Rozvíjí souhru a vzájemné pochopení člověka a psa.(1)
 
 Tato definice je myslím dosti výstižná a charakterizuje o čem dogtrekking je. Závodní varianta dogtrekkingu je trasa LONG od 80km výše s daným časovým limitem cca 50h. Pokud nejste ultramaratónec a trasu neběžíte, musíte počítat s nočním bivakem. Pro ty teamy (člověk a pes), kteří si netroufají na LONG je připravena trať MID od 40km
s časovým limitem cca 20h.
 Mimo oficiální závody pořádají různé kynologické kluby dogtrekkingové "závody" s možností kratších tratí, kde si každý může vyzkoušet své schopnosti.
Co potřebujete na začátek? Prakticky nic co již doma nemáte.
 Dle pravidel musí být pes s psovodem spojen pevně vodítkem, pes nesmí pobíhat na volno. Nést si s sebou musíte povinnou výbavu dle propozic - většinou se jedná o nádobu na vodu pro psa, misku, krmnou dávku pro psa, lékárničku, botičku pro případ poraněné tlapky, baterku, mobil, mapu...
 Já mám raději volné ruce a tak používám ski opasek s pružným vodítkem. Psi jdou v postrojích typu Guard. Batoh na povinnou výbavu, náhradní oblečení a jídlo, používám cca 50l. Do menšího se nevejdu :-( Nechápu běžce s batohem cca 10l :-(
V kopcovitém - horském terénu se mi osvědčily trekové hůlky (naopak na rovině nejsou k ničemu )
 
portál českého Dogtrekkingu : http://www.dogtrekking.info
oblíbené neoficiální "závody": http://zkonymburk.cz/dogtrek2012.html
výrobce potřeb nejen pro dogtrekking : http://www.manmat.cz
 
(1) www.dogtrekking.info




6.4.2014 6. dogtrekkingové hrátky jarním Polabím - 29.3.14 zúčastnili jsme se!
  Jako vždy se závodilo na třech trasách
- vycházka na 10 km pro mladé, malé a staré psy, psy nebo lidi s handicapem a děti stejně jako v prvním ročníku závodu - po levém břehu Labe k mostu u Poděbradky a po druhé straně zpátky
- výlet měřil 23 km a dovedl 53 týmů po pravém břehu Labe přes Kostomlátky, hrad Mydlovar, Kostomlaty a Kamenné zboží zpět do Nymburka.
- MID měřil 36,1 km
Naše trasa - výlet
Čuvačí team:
Manželé Charyparovi s dětmi  -  čuvačí závodník Daisy Tatranská perla.
Já - čuvačí zavodníci Beátka s Elinkou.
Start a cíl byl tentokrát v Nymburce v restauraci Katovna a trať vycházky cca 24km vedla převážně okolo Labe. Na nejvzdálenějším místě jsme navštívili zříceninu hradu Mydlovary (tři kameny :-( ) a přes Kostomlaty a Kamenné zboží jsme se v dobré náladě i díky pěknému počasí vrátili po cca 6ti hodinách do cíle.


   
   


     
 30.03.2013 
  Z Ohia do Ohia (přes Saharu, Afriku a Polabí)
 
 5. Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím  - Kersko 30.3.2013
 
Tentokrát jsme na dogtrekking s Ankou a Elinou vyrazili sami a prošli se “jarním“ Polabím. Start a cíl byl v Kersku a trať vedla lesem, polem, okolo Labe a skoro nebyl asfalt:-).  Zvolil jsem trať Výlet -26,5km a bylo to akorát pro mne:-(. Počasí sice nebylo úplně jarní, ale sluníčko zasvítilo a na pochodování bylo akorát.
 
 Sahara byl písečný přesyp v Pístech, Afriku jsme potkali u chovatele pštrosů, Polabí bylo všude a Ohio jsme navštívili na startu a v cíli.


   
   
   
 
             
   
   
   
 
             



 25.11. 2012
2.neoficiální dogtrekking - Podzimní krajina
17.11.2012  Masečín, Štěchovice, Hradištko a okolí. 17.-18.11.
   
   Na poslední chvíli jsem se rozhodl zúčastnit se ještě jednoho Dogtrekkingu s Aničkou a Elinkou, zvlášť když se pořádal nedaleko ve středních Čechách. Spolu s námi se na trasu výletu 25 km vydaly Milada a Pavlína Kazimírovy s Parisem a ČV Aikou. Z Masečína jsme se vydali směrem na jih, abychom se dostali do údolí Kocáby, podle které jsme došli dolů do Štěchovic. Cestou jsme minuli známé trampské osady (dnes už trampské moc nejsou :-). Ve Štěchovicích jsme přes most překonali Vltavu a ve zhruba polovině trati jsme se občerstvili na vyhlídce nad Vtavou. Poté následovala ne moc záživná cesta na Smetanovu vyhlídku, kde je  vidět na krásný romantický zákrut Vltavy (bývalé Svatojánské proudy) s legendární trampskou osadou Ztracenka. Smetanova vyhlídka byla nejzazším bodem naší trasy a tak následovala cesta zpět do Masečína přes Hradištko a Štěchovice. V Masečíně nás čekal cíl v hospodě U Cihelků. Tam také proběhlo vyhlášení -  vítěz naší kategorie trať 25km prošel či spíše proběhl za 3h 40min. Tomu jsme nemohli konkurovat :-)

Štěchovický poklad jsme nenašli, ale DT byl fajn.

   

   

Embed gadget





10. 7. 2012
Bloody Walk part II. 7.7.2012 - MID 50km a TUR 30km.
 

 
 

Po loňských zážitcích jsem se těšil na Bloody Walk over Krkonoše, tím spíše, že tentokrát jsem nešel s Elinou a Ankou sám, ale společně s Miladou Kazimírovou, Parisem a Queeny a Petrem Žižkou s "naší" Atibou - Tibinkou.

Sešli jsme se dle plánu na základně v Horních Štěpanicích, probrali taktiku na ráno, naplánovali start na 6.00, nařídili budíky na 4.30 a šli jsme na kutě:-)

Na start v Prosečném jsme přijeli lehce po šesté, absolvovali jsme poučení o změnách na trati a vyrazili!


Asi na třetím kilometru jsme lehce zakufrovali , ale zkratka přes pole vše napravila. Po návratu  na asfaltovou část trasy Ančina chuť jít do kopce byla menší a menší, tak jsme jí s Elinkou na střídačku pomáhali :-(  Ostatní šli bez problémů, takže  jme byli trochu za brzdy:-( Na cca desátém km jsem začal uvažovat, že tentokrát asi nedojdeme (ani já jsem nebyl v nejlepší kondici). Protože další část se šla sice do kopce, ale lesem okolo potoka a přes dva brody nechal jsem se přemluvit, že to ještě zkusíme. Došli jsme na K2 (živá kontrola)na cca 16,5km  a rozhodnul jsem se, že tentokrát vzdáme MID na 50km a přejdeme na trať turistickou 30km. Sešel jsem po modré značce do Lánova, občerstvil se v hospodě a vydal se přes 3x Lánov( Horní, Prostřední a Dolní) nazpět do cíle v Prosečném. Milada s Petrem a smečkou zatím pokračovali dál na Tetřeví boudy, přes Dvorskou boudu do Strážného a pak jako já stejnou cestou do Prosečného. Teplota už vystoupala k 30°C a cesta byla samý asfalt a tak se k Ance přidala i Elinka, už se jim nechtělo jít dál :-( Hodně nám pomohly dogtrekařky s ČSV, které nás odtáhly podstatnou část trasy před cíl. Čuvačí holky se nechtěly před ČSV kluky shodit a tak část trasy šly v pohodě. Bohužel pak už je packy asi dost bolely a tak jsme se rozloučili a dali si další pauzu. Cestou jsem SMS zpravodajstvím zjišťoval, jak se  Milada s Petrem  blíží a vůbec neubírají ze svého tempa. Do cíle jsme se nakonec doplazili za 11:11h, což je horší čas než loni za celý MID !

Milada s Petrem a smečkou došli v čase 12:40 a zasluhují si obdiv!

(Tak jako já se na K2 rozhodlo i několik dalších teamů, že si trať raději zkrátí.)

Poučením je mít botičky na všechny packy a na asfaltu je nasadit preventivně. Packy holky neměly na první pohled nijak zraněné nebo na pohmat citlivé, ale tvrdší část polštářků byla dost obroušená a kůže na tlapce byla jemná, takže každý kamínek nebo horký asfalt jim musel být nepříjemný.

Před cílem jsme nohy co to šlo zchladili v Bílém Labi.

Počkejte ale příští rok!!! Složíme reparát!!!

                                                                    Petr + Anka + Elina

Bloody Walk: http://www.fortisamicus.wbs.cz/Aktuality-z-dogtrekkingu.html


 24. 3. 2012
  * 4. Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím 24.3.2012
 

Letos v menším počtu čuvačů než loni ;-( ,protože někteří dali ze zcela nepochopitelných důvodů přednost výstavě v Nitře a to i jeden člen naší rodiny!!! Nicméně čuvače jsme zastupovali já s Miladou - Anka, Elina a Paris a doplnil nás Jarda s Queeny.


Všichni jsme vyrazili na trať MIDu (37,5km) v 8,50h. Trať byla z důvodu vysokých teplot zkrácena asi o 4km vynecháním asfaltových povrchů. První polovinu trati jsme absolvovali za

poměrně vysokých teplot okolo 20o C. Prošli jsme Starou Boleslaví přes známé jezero Lhota, kde se již slunili nudisté :-) a dále do Hlavence, okolo Čtyř kamenů, Skorkova do Sojovic :-). V lese před Starou Lysou jsme si udělali přestávku na oběd a tak nás došla trochu ztracená Zuzana Vondráčková s bíglicí a krátkosrstou kolií a absolvovala zbytek dogtrekkingu s námi. Psům již bylo dost horko a tak jsme se rozhodli je vykoupat v nově vybudovaném mokřadu mezi Starou Lysou a Dvorcema. To se nám podařilo po dobrodružném překonání potoka a tak se osvěžily i naše nohy. Sebe jsme pak občerstvili ve Dvorecké hospodě. Do cíle nám zbývalo cca 12km a sil znatelně ubylo, ale puchýře přibyly :-( Prošli jsme přes dvě železniční tratě, okolo Svatého Václava do Byšiček, kam jsme si šli pro prémii 15minut, ale

jenom cesta nám zabrala 1/2h a ještě jsme odpověděli špatně :-( Pak že víc hlav víc ví! Z Byšiček jsme pokračovali dále k Labi. U zdymadla v Čelákovicích nám nezbylo nic jiného, než nasadit čelovky a pokračovali jsme přes Grádo do Káraného. V Káraném jsme lehce zabloudili, respektive ztratili červenou značku. Už jsme toho měli plné zuby a tak jsme šli rovnou do cíle a poslední dvě otázky jsme tipli - samozřejmě každý jinak a každý špatně:-(
Do cíle jsme došli ve 20,15h a na trati jsme strávili 11,25h, ale po přičtení trestných a odečtení premiových minut byl celkový čas 11,40h. Vítěz trať zvládl za 5,40h. No uznejte, ten si na trati nemohl nic užít, narozdíl od nás :-)
Po předání diplomů jsme se přesunuli kvalitně zvládnutou dogtrekkařskou chůzí k autům a hurá do Sojovic. Plánované grilování sice proběhlo, ale v lehce zkrácené variantě.
První letošní dogtrekking je za námi, ale na Bloody walk v Krkonoších musím ještě dost potrénovat:-(





26 .9. 2011  Dogtrekking krajem Oty Pavla 24. září 2011
   
 
Na startu dogtrekkingu v Roztokách u Křivoklátu se sešli čtyři čuvačáři, čtyři čuvači + jedna fousatka. Anka s Elinou, Kira a Paris s Queeny.
Start -  8:41
Já s Miladou Kazimírovou jsme vyrazili na MID 46km a Romana s Nikolkou Rendlovi na Short 25km. Prvních 12km bylo společných, takže probihala čuvačí pohoda. Výhled na Křivoklát naznačoval, že babí léto bude:-) Nikča cestou sbírala houby, až je neměla kam dávat a musela si je v lese schovávat:-)
Společně jsme došli až k přehradě Klíčava. Tam se Romana s Nikčou a Kirou otočily zpět a já s Miladou a smečkou jsme pokračovali směr Lány, Pilský
rybník, Městečko a přes Křivoklát do cíle. Asi dva km před Městečkem nás zastihla tma. Cesta lesem byla rázem dobrodružnější, ale bojovka se nám libila:-) Na (v) Křivoklátu jsme chvíli  nad mapou hledali jak dál a když jsme nakonec našli to správné značení, tak si  Elinka  postavila hlavu, lehla si na silnici a že už toho bylo dost :-( Po motivační chvilce s buřtem vzorně táhla až do cíle:-) Poslední tři km jsme ale nečekali:-( Stezka spíše pro kamzíky, nahoru dolů, přes lávky a brody, no peklo (dle posledních zpráv jsou všichni živí :-)
V cíli jsme byli přesně v 22:22 :-)
I přes závěrečné km, nebo právě proto, se nám dogtrekking líbil a zas něco naplánujeme :-)

   Fotky  
   
 


 3. 7. 2011  Bloody walk over Krkonoše  2. 7. 2011 (cca 45km)
   aneb - Přebor národních plemen v dogtrekkingu
















Přes katostrofickou předpověď počasí  jsem se s Ankou vydal  do Prosečného na dogtrekking. Po příjezdu jsem zjistil, že takových bláznů se sešlo více, ale většina přihlášených dala na varování meteorologů a nedorazila :-(  Trasa MIDu byla "mírně" upravena na délku  cca 45km. Počasí nás na počátku nalákalo sluníčkem, ale jak jsme vyšplhali na hřeben Krkonoš, tak se zatáhlo a začalo pršet :-( a  teplota klesla na cca 4°C. Po sestupu dolů  přestalo :-(( Výhled, který nás měl  odměnit za výstup se tak nekonal :-(
Mým cílem bylo dogtrekking dokončit a ten jsem splnil :-) Došlel jsem na "morál" ale živ :-)
Pořadatelé se moc snažili a tímto jim děkujeme za pěkné ceny , Ance se vodítko v národních barvách líbí.
Teď si chvíli odpočinu a až přestane tělo bolet, začnu přemýšlet jaké další akce se zúčastníme.
 
Původně jsem myslel, že odpočíváme oba, ale druhý den ráno, kdy jsem skoro nedošel do auta, Anka se již chystala na další výlet :-)


 6. 4. 2011  Dogtrekkingové hrátky jarním Polabím 26.3. 2011
     
 
  V sobotu (již minulou) jsme se zúčastnili akce pořádané ZKO Nymburk - dogtrekking.
Po úspěšné zimní akci na Benecku jsme se řídili heslem "na lyžích jsme to zvládli, zkusíme to po svých". Nyní po týdnu rekonvalescence již můžu napsat tento článek :-)


Na startu se sešlo celkem 6+1čuvačích teamů (jeden bez PP schován ve výsledcích jako kříženec) - plánovaně i neplánovaně s 11 psovody/doprovody a 8  čuvači + 1 Bearded kolie.
 Počasí přes nepříznivou předpověď ušlo a deštík nás pokropil velmi lehce a to jenom z důvodu, aby se nám lépe šlo.
Každý si vybral trasu dle svých možností, dostal přidělený čas startu, mapu a otázky s úkoly na cestu. Já s Ankou a Beátou 27,5km a Káča s Ferkou a Romanou Rendlovou 15km.

Ihned po startu mě překvapili ostatní závodníci, jaké nasadili tempo :-( Nenechali jsme se zahanbit a Anka s Beátkou až na malá zdržení u vody, statečně pochodovaly celou trasu 27,5km. Úkoly a otázky nebyl problém zjistit, pokud jsme dávali alespoň trochu pozor a zároveň kontrolovali, zda
   
jdeme určenou trasou.Trasa vedla z Vesce do Káraného, přes Labe do Čelákovic a zpět přes zdymadlo, přes osadu Grádo ke Svatému Václavovi, Byšičky, Lysou nad Labem, Starou Lysou (tady jsme se po cca 20km přiblížili na 1,5km domovu) a přes Komáří vrch znovu do Káraného a přes Jizeru do cíle.
 
  Poslední kilometry již byly náročné (pro psovoda) a tak jsem cíl s Ankou a Beátkou rád uvítal. Ostatní vše zvádli v pohodě, jeden nejmenovaný team se dokonce nechal strhnout běžci a svou trať běžel !!!:-)))

Po vyhlášení výsledků a předání pamětních diplomů jsme se přesunuli na základnu do Sojovic, kde jsme se po neúspěšném pokusu uvedení psovodů do původního stavu vrhli na grilování, povídání a bumbání. Oslavoval se nejenom úspěšně dokončený dogtrekking, ale i  Nikolčiny narozeniny a Marianův svátek.
Druhý den jsme odpočinkově udělali malou procházku k bývalému písáku.
Po obědě se všichni rozprchli k domovům. Dogtrekking si určitě zopakujeme, pro ty kteří se nestihli zúčastnit letos, pořadatelé avizovali příští ročník ve stejném termínu (poslední víkend v březnu) - zapište si do kalendáře!
     
   Fotky  Výsledková listina